Vzpomínali jsme s ajťáky, jak kdysi vynalezli konfigurátor na výběr manželky, načež jim z toho po kolektivním a realistickém zadání vstupních dat vylezlo, že ideální manželkou je Mirek Dušín.
Což by manžela standardního mužského provedení asi moc nepotěšilo a vývojáři museli přiznat, že jejich výtvor má ještě jisté mouchy.
Navíc, jeden dobrej vůl se tehdy tím konfugurátorem pochlubil doma, pročež byl důrazně obeznámen s konstrukcí a použitím kuchyňského válečku a následného dne se do práce dostavil v mírně fialovém stavu.
To dnes jsme chytřejší; zkonfigurovat si můžete prakticky všechno – auto, dům, byt, počítač, oběd, jízdenku na vlak, oblečení, účes nebo slušivého kníra. Z různých důvodů to někdy mívá i určitá omezení. Tak třeba růžové auto se zelenými čtyřlístky konfigurátory věhlasných značek zrovna moc nenabízejí. Jízdenku nahoru do uhláku za mašinou z konfigurátoru státních drah nevymámíte. Nebo když si chcete nakonfigurovat fešného práskače pod frňák a zakliknete, že jste žena, taky končíte (což je ovšem do nebe volající diskriminace – cožpak nějaký zákon dámám zakazuje ozdobit se pořádným zametákem?).
To vše jsou nicméně nepotřebné pitomosti; my, vzdělanci a řádní občané přece musíme vidět vyšší a důstojnější cíle. Což kupříkladu nakonfigurovat práci? Aby nás bavila, byla perspektivní, dala nám dobře vydělat, byla přínosem pro společnost a nevyžadovala kuchyňský váleček. Mistři světa ajťáci byli s prográmkem hotovi raz dva, kolektivně a realisticky jsme zadali vstupní data a hořeli nedočkavostí, která že to práce snů nás očekává.
Nuže, práce snů obnášela: kontrola pružnosti a krycích charakteristik spodního prádla pro plnoštíhlé dámy mladého případně lehce středního věku v degustačním VIP salónku na ředitelství spojených pivovarů, volná pracovní doba bez limitu, základní plat 225.000,- CZK měsíčně + čtvrtletní prémie v závislosti na počtu provedených kontrol + roční bonus ve výši dvanáctinásobku měsíční mzdy + služební automobil Bentley + jídlo a strava na pracovišti zdarma + penzijní připojištění 150 Kč měsíčně.
Což o to, práce by to byla zajímavá - jen najít někoho, kdo ji nabídne. Zastavil jsem se cestou domů na pracáku, ale tam pořád chtějí jen svářeče, operátory logistiky a obchodní zástupce s živnosťákem pro prodej stimulačního výtažku ze sušených pavoučích nožiček.
„Monika řikala, že jste prej vymejšleli nějakou práci snů. Co vám vlastně vyšlo?“ projevila drahá polovička netradiční zájem o průběh mého pracovního dne.
„Co by? Přece samostatný odpovědný nakladač vozíku v kamenolomu. Je to na čerstvém vzduchu a krásně se u toho dá zhubnout,“ zvolal jsem žoviálně z předsíně, skrytě přenášeje váleček mezi kuchyní a verkštatem.
Co kdyby náhodou výtvor vývojářů ještě vykazoval jisté mouchy?
