Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co je to za dálnici, když se na ní nedá kochat?

12. 02. 2017 7:35:01
Uznávám; řidič má umět čumět dopředu, a ne se kochat. Naštěstí ale žádného pitomce zatím nenapadlo zplodit zákon, že kochat se je zakázáno. A tak jsem se jel pokochat novou dálnicí přes České středohoří.

Léta letoucí jsem jezdíval vlaky od Teplic přes Úpořiny do Lovosic i opačně. Motoráky rozvážně odpočítávaly spoje kolejnic, chladiče i brzdy mívaly práce nad hlavu a já jsem brzy znal všechny ty sopečné kužely a rokle podle té transverzální dráhy. Fírové houkali na turistky po cestách podle kolejí a my zbylí se kochali čarovnými pohledy dolů k Labi.

„Počkejte, až tudy jednou povede dálnice,“ strašívali nějací věrozvěsti, „to už se tady takhle kochat nebudeme.“

„Ale kdež,“ namítali pokrokoví jedinci, „takových bláznů nebude, aby zrovna tady stavěli dálnici.“

A hle, blázni byli, postavili. I sesuv slavný překonali.

Když už se tam nad Pracko-vicemi a Litochovicemi z vlaku kochat nedá, jal jsem se tedy kochat z auta. Leč nějak mi to nešlo. Asi jsem jel nějak špatně. Nebo jsem se nějak blbě kochal. Nebo to příště bude lepší. Nebo já nevím.

Co je to za dálnici, když se na ní nedá kochat? Jářku, nešlo by tam nad Dobkovičkami zase postavit trať, aby se tam dalo kochat z vlaků? Cožpak lze projíždět Českým středohořím a nekochat se?

Autor: Zdeněk Šindlauer | neděle 12.2.2017 7:35 | karma článku: 21.26 | přečteno: 714x

Další články blogera

Zdeněk Šindlauer

Pohádkové nádraží je, když ...

... když je nádraží jako z pohádky – to dá rozum. No dobře, ale – z jaké pohádky? Správná pohádka se přeci hemží moudrými králi, zlatovlasými princeznami, případně draky, loupežníky, nebo aspoň trpaslíky.

12.11.2017 v 7:35 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 413 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Padesát miliónů koleček hlíny

aneb navozit někam dva a půl miliónů kubíků - to je docela dost, že? Na to by mi ruplo pěkných pár pracovních víkendů. Ostatně, takovou pařbu by nerozdýchalo ani kolečko vypiplané v nějaké renomované kolečkárně.

5.11.2017 v 7:35 | Karma článku: 23.09 | Přečteno: 565 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Jak jsme testovali prototyp zvětšovatelny druhé generace

Zvětšovatelna je místnost, kam donesete něco malé, a odnesete si to velké. Třeba máte nějaký malý problém, pročež šup s ním do zvětšovatelny, a hle - máte problém jako Brno.

15.10.2017 v 7:35 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 354 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

To nic, pane. Tady už bylo bláznů ...

A všichni tady trčeli tak jako vy a čekali, až pojede vlak. A taky jako vy přešlapovali, posmrkávali, podupávali, plašili se z každého záchvěvu vánku a nadávali, že tu stojej jako blázni, zatímco ten zatracenej vlak furt nejede.

8.10.2017 v 7:35 | Karma článku: 25.42 | Přečteno: 876 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Dřěvo sě šišou odievá

Což není nic jiného než parafráze názvu známé české středověké lyrické básně. Nuže, na jaře listí - na podzim šišky. Ale lyriku ode mne nečekejte, spíše pár fotografií a úvah.

23.11.2017 v 18:00 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 161 | Diskuse

Klára Tůmová

Nechoď pryč!

"Miláčku, poď domů, já fakt musim jít!" Koukám na hodinky, což v zimní výbavě není jen tak, a přemýšlím, zda má ještě cenu stresovat se tímhle autobusem, když za chvilku jede další...

23.11.2017 v 17:01 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 244 | Diskuse

David Vlk

Pane, vy jste čuňas, aneb rána jsou již chladná a vánoce za rohem.

V kapse mi šustí pytlík na psí hovínka a já čekám. Včera jsem zrovna četl, jak je takový hovínko pro horolezce na Nanga Parbatu vítaným zdrojem životodárného tepla.

23.11.2017 v 14:36 | Karma článku: 30.73 | Přečteno: 1043 | Diskuse

Petr Omelka

Gitans - cikáni po francouzsku

"Svoboda je poznaná nutnost," prohlásil kdysi jeden vousatý chlapík. Měl pravdu. Cikáni to ale věděli od nepaměti.

23.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 1083 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Dobrá fotka je ulovením vzácného momentu, co neumře časem (obhajoba vítězného snímku)

Stejně jako to říkáme o dobré reportáži, co vytáhne věc v čase aktuálním na světlo boží, ale dobrá, čtivá a platná obsahem a poselstvím je i za sto let. Jako se zdaří stejné malíři, jako Michelangelův David má v očích odhodlání

23.11.2017 v 13:17 | Karma článku: 14.83 | Přečteno: 517 | Diskuse
Počet článků 442 Celková karma 26.44 Průměrná čtenost 1444

Jsem relativně zachovalý daňový poplatník, vybavený jednou manželkou, dvěma dítky, pěti křížky v baťochu na hřbetě, jakož i dvaceti nadnormativními centimetry a kilogramy; dlouholetý technik strojař; zvědavý čtenář; příležitostný pisálek a kreslíř pro radost; občasný tramp a osamocený tulák; milovník krajin všeho druhu, železnic, češtiny a srandy. O věcech veskrze železničních jsem vypotil asi tisíc obrázků, šest knížek a sbírku statí, třeba tady: http://www.zelpage.cz/?story=1&autor=7675

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.