Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pan Kaplan má češtinu rád

7. 02. 2017 20:45:43
Nemám-li zrovna inteligenční útlum, přináším své články v nedělni rána. Ale dnes činím výjimku. A píšu kvapem, abych na samém sklonku dne stačil ještě aspoň několik stránek knížky přečíst a usnul s jistotou, že zase bude kou kej.

Jednou dávno tomu po půlnoci jsem se z nádražácké šichty doškobrcal domů a podivil se, že ještě mamka ponocuje u lampičky. Jak mě spatřila, rozzářila se: „Teda, pojď si na chvíli poslechnout, co čtu – to je něco strašnýho!“ A začala nahlas číst.

Pamatuju, že jsem se osprchoval a možná narychlo spolkl nějakou kávovinu, táta šel o šesté ráno na autobus do práce, my s matinkou jsme se v obýváku dlouhé hodiny chechtali, znova četli celé odstavce a znovu slzeli do vyčerpání a po krátké přestávce znova. Pak ještě odpoledne táta dojel z práce a já šel před šestou večer na další šichtu do depa.

A když jsme se s mašinou blížili k návěstidlu, nevěřil jsem, že na něm podle předpisu svítí návěst „rychlost 40 km/h a výstraha“. Tam přece jasně svítilo „rychle čižicet a fíštracha“ !

Tu knížku jsem pak četl tolikrát, že bývaly časy, kdy jsem ji od kterékoli stránky uměl nazpaměť. Četl jsem ji i v ruštině a v němčině. Ale ta česká byla nejlepší.

Jen anglický originál jsem nikdy nečetl, poněvadž tuhle řeč neumím. A kdybych náhodou uměl, stejně bych nevěřil. Nevěřil, že je anglický originál lepší než český překlad.

Ačkoli – je to vůbec překlad? Nevěřím. Ne, není. Už nikdy nikdo "pana Kaplana" v češtině nenapíše líp, než Antonín Přidal.

Pan Přidal už nám ale také nikdy nic nenapíše. Já ho ale budu číst ještě mockrát. Tomu věřím naprosto neoblomně. A je úplně jedno, zda budu číst po odpolednech, po půlnoci, po práci, nebo ve čtyři ráno v pondělí.

Pane Přidale, mockrát Vám děkuji a slibuju, že Vašeho českého „pana Kaplana“ budu číst, co oční víčka udržím.

Váš navždy čtenář

Z*D*E*N*Ě*K * Š*I*N*D*L*A*U*E*R

Autor: Zdeněk Šindlauer | úterý 7.2.2017 20:45 | karma článku: 28.65 | přečteno: 880x

Další články blogera

Zdeněk Šindlauer

Pohádkové nádraží je, když ...

... když je nádraží jako z pohádky – to dá rozum. No dobře, ale – z jaké pohádky? Správná pohádka se přeci hemží moudrými králi, zlatovlasými princeznami, případně draky, loupežníky, nebo aspoň trpaslíky.

12.11.2017 v 7:35 | Karma článku: 24.03 | Přečteno: 413 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Padesát miliónů koleček hlíny

aneb navozit někam dva a půl miliónů kubíků - to je docela dost, že? Na to by mi ruplo pěkných pár pracovních víkendů. Ostatně, takovou pařbu by nerozdýchalo ani kolečko vypiplané v nějaké renomované kolečkárně.

5.11.2017 v 7:35 | Karma článku: 23.09 | Přečteno: 565 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Jak jsme testovali prototyp zvětšovatelny druhé generace

Zvětšovatelna je místnost, kam donesete něco malé, a odnesete si to velké. Třeba máte nějaký malý problém, pročež šup s ním do zvětšovatelny, a hle - máte problém jako Brno.

15.10.2017 v 7:35 | Karma článku: 18.08 | Přečteno: 354 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

To nic, pane. Tady už bylo bláznů ...

A všichni tady trčeli tak jako vy a čekali, až pojede vlak. A taky jako vy přešlapovali, posmrkávali, podupávali, plašili se z každého záchvěvu vánku a nadávali, že tu stojej jako blázni, zatímco ten zatracenej vlak furt nejede.

8.10.2017 v 7:35 | Karma článku: 25.42 | Přečteno: 876 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Martin Faltýn

Dřěvo sě šišou odievá

Což není nic jiného než parafráze názvu známé české středověké lyrické básně. Nuže, na jaře listí - na podzim šišky. Ale lyriku ode mne nečekejte, spíše pár fotografií a úvah.

23.11.2017 v 18:00 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 161 | Diskuse

Klára Tůmová

Nechoď pryč!

"Miláčku, poď domů, já fakt musim jít!" Koukám na hodinky, což v zimní výbavě není jen tak, a přemýšlím, zda má ještě cenu stresovat se tímhle autobusem, když za chvilku jede další...

23.11.2017 v 17:01 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 244 | Diskuse

David Vlk

Pane, vy jste čuňas, aneb rána jsou již chladná a vánoce za rohem.

V kapse mi šustí pytlík na psí hovínka a já čekám. Včera jsem zrovna četl, jak je takový hovínko pro horolezce na Nanga Parbatu vítaným zdrojem životodárného tepla.

23.11.2017 v 14:36 | Karma článku: 30.73 | Přečteno: 1043 | Diskuse

Petr Omelka

Gitans - cikáni po francouzsku

"Svoboda je poznaná nutnost," prohlásil kdysi jeden vousatý chlapík. Měl pravdu. Cikáni to ale věděli od nepaměti.

23.11.2017 v 14:03 | Karma článku: 23.56 | Přečteno: 1083 | Diskuse

Radka Kielbergerová

Dobrá fotka je ulovením vzácného momentu, co neumře časem (obhajoba vítězného snímku)

Stejně jako to říkáme o dobré reportáži, co vytáhne věc v čase aktuálním na světlo boží, ale dobrá, čtivá a platná obsahem a poselstvím je i za sto let. Jako se zdaří stejné malíři, jako Michelangelův David má v očích odhodlání

23.11.2017 v 13:17 | Karma článku: 14.83 | Přečteno: 517 | Diskuse
Počet článků 442 Celková karma 26.44 Průměrná čtenost 1444

Jsem relativně zachovalý daňový poplatník, vybavený jednou manželkou, dvěma dítky, pěti křížky v baťochu na hřbetě, jakož i dvaceti nadnormativními centimetry a kilogramy; dlouholetý technik strojař; zvědavý čtenář; příležitostný pisálek a kreslíř pro radost; občasný tramp a osamocený tulák; milovník krajin všeho druhu, železnic, češtiny a srandy. O věcech veskrze železničních jsem vypotil asi tisíc obrázků, šest knížek a sbírku statí, třeba tady: http://www.zelpage.cz/?story=1&autor=7675

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.