Opět jste po ránu pobavil....karma

Děkujiu. Však je to fajn, když se dokážeme bavit - a v pondělí ráno je toho obzvlášť zapotřebí

Naprosto rozumím psychice úředníka. Ač ne-úředník, sám zažívám podobné pocity pokaždé, když v odpoledních hodinách opouštím brány fabriky. V šalině nemám své místo označené svou jmenovkou, revizor ve chvíli, kdy mi před oči strčí svůj odznak, úplně zapomene na úvodní slova "dobrý den, nerad ruším, mohu Vás o něco poprosit?" a vůbec nebere do úvahy, že dle platné SLA mám na případnou reakci až 5 pracovních dní.

to nic, to jsou klasické nemoci z práce. Těch já mám taky plno

Pane kolego, nezlehčujte to, jo? Takový úředník si po návratu z Vesmírova musí zvyknout na pozemskou tíži svědomí a to není žádná legrace.

ó, jaké výčitky svědomí kolikrát mívám i já sám, když jdu z práce!

Jo, Zdeňku, kdo umí, umí. Skvělé!:-D

a kdo neumí, ten píše

děkuju!