Opravdu poklad. Ten slabikar neni z me ery, ale clanek

mne pobavil, stejne tak diskuse. Ja mam doma par starsich knih z ery nasich maticek a babicek. V jedne jsem nasla tuto perlu, naskenovala jsem to. Jednou jsem ji uz pouzila. Abych nemusela prepisovat, zde nahled, kniha se jmenuje  Pohádky a povídky pro malé čtenáře - vydalo  SPN, 1964

http://i44.tinypic.com/2qm260y.jpg

..

Re: Opravdu poklad. Ten slabikar neni z me ery, ale clanek

To je teda brutální...

Záleží na úhlu pohledu...

Řešíte estetickou, obsahovou a vzdělávací úroveň slabikáře, nebo dobu? Porovnejte tedy vydání z r. 1973 s dnešním, jehož autorem je básník Jiří Žáček.  Prvňáček Věra roku 1973 mohla běžet  po pěšině mezi poli, ale hrozilo jí reálné nebezpečí, že cestou potká cizí vojáky, o nichž jí doma řeknou, že to jsou okupanti, a ve škole jí budou tvrdit, že to byla bratrská pomoc. Věra odmala bude vědět, že to, co se říká doma, se neříká ve škole, že lhát je přirozené jako dýchat. Má také jistotu, že až bude ZDŠ opouštět, o jejím osudu nebudou rozhodovat její schopnosti, ale politická angažovanost rodičů a v osobní charakteristice, která se přikládala k žádosti o studium, bude stěžejní informací, jestli  byl otec vyloučen z KSČ. Věra také ví, že když nevstoupí do Pionýra a později do SSM, moc šancí v životě mít nebude. Ještě neví,  že si nepřečte spoustu knížek, neuvidí filmy nebo pohádky autorů, kteří byli zakázáni... a že žije v jedné z nejhnusnější dob, které se říkalo normalizace.

Re: Záleží na úhlu pohledu...

trefa ovnou do cerneho!

Jenze o tom se ve slabikarich z r. 1973 samozrejme psat nesmelo a muselo se predstirat, ze vsechno je vporadku.

Bezva

to v tý kurzívě je děsivý, ale asi realistický! Kam jenom honem zdrhnout ?

z roku 1973?

takovej červenej? ten jsem určitě měl, já do 1. třídy nastupoval v 1974...

Re: z roku 1973?

pamatuji takový béžovobílý, ale nevím ,jestli si to nepletu s bráchovým ... ten nastupoval o desel let dřív

Moje bývalá spolužačka našla svůj Slabikář

z 50-tých let, tak jsme si v něm listovali a na jeho úplném závěru byla fotka presidenta a nad ní nadpis: "To je náš pan president, soudruh Antonín Zápotocký". To mne dost zaujalo, protože kdyby tam bylo jen jedno označení: pan/soudruh, tak by to znělo docela normálně /vzhledem k té době/. Ale že tam byla použita obě označení, to dnes působí dost divně.

Mám ještě někdo v bedně na půdě Slabikář a čítanku mého dědečka z r. 1903. Ten ale začíná celostránkovou podobiznou císaře a končí celým textem R-U hymny.

Re: Moje bývalá spolužačka našla svůj Slabikář

Slabikář z roku 1956, strana 99:  Fotka prezidenta, pod ní článek:

Co si děti povídaly. Jan: To je náš president pan Antonín Zápotocký...  Alenka: Byl dělníkem jako můj táta...  Véna: Má rád lidi, kteří pracují. Chce, aby se jim dobře dařilo.

No, asi tak

Souhlas, bohužel - a karma!!!

Taky děkuju Bohu, že všichni z naší rodiny už ukončili vzdělání...

já mám svůj Slabikář i takový sešit s prvními

písmeny: ANičko stůj, auto houká, na něm v pytlích bílá mouka. Auto mouku rozváží k dalekému nádraží....anebo: Letadlo letí nad řekou, před sebou cestu dalekou....

Re: já mám svůj Slabikář i takový sešit s prvními

Ovečky pasou se samy, jehňátko drží se mámy...

Hezké - ale smutné

Je to přesně tak, učím. Máte pravdu, pěšina a klasy, tam bychom mohli narazit.

Nedávno jsem počítala na střední škole s žáky maturitního oboru příklad: "Čísla udávají počet otelení krav" - a následovala čísla jako 5, 6, 5, 7, 4, 4, 5,....atd. Příklad byl uveden v učebnici u kapitoly statistika.

Nejdříve se zvedlo několik rukou, musela jsem vysvětlit, co znamená slovo "otelení". Poté se mě jeden žáček ptal, jak může kráva porodit 5 telet zárověň,...

Vyrázíme li do přírody, jako biolog trpím ještě víc. Za chvíli je bolí nožičky, z rostlin by možná poznali tak marihuanu, nějaký vlčí mák, čekanka, přeslička,... to je problém.

No a kdo za to může? Ta děcka to asi nebudou!

Re: Hezké - ale smutné

zeby?...kokes...mikes...klaus nebo boze dobeš?ale za to budou vedet kolik dluzi az skoly skonci...naveky

Mám před sebou

dva slabikáře, vydané v letech 1956 a 1983. Ten první se mi líbí více, je přehlednější a má hezčí obrázky.

Strana 56, písmena ž Ž:   "U školy je živo a veselo. Žáci sázejí malé lípy. Karel ryje rýčem. Růža, Pavel a Vítek sázejí. Malá Hana zalévá."

Straba 68, písmena ř Ř:   "Jiří a Milka pečují o záhon. Milka kypří hlínu kolem salátu. Tahá plevel i s kořeny. Salátu se dobře daří. O kus dál seje Jiří hrášek."

Mají dnes děti ve škole předmět "pozemky", jako jsme měli my?

Re: Mám před sebou

Já jsem poslední ročník, který se ještě učil číst podle učebnice nazývané Poupata s barevnými ilustracemi od Kvěchové. Barevně ilustrované knihy tenkrát byly vzácností.