No bodejť by ne, když jedenáctistránková rekapitulace elektriky pro náš byt 3+1 připomíná fakturu pro železárny s pěti tisíci hutníků. 

Mně by přitom úplně stačil papír, na němž by stálo zhruba toto:

dodavatel - číslo smlouvy - spotřeba kWh - cena za 1 kWh - má dáti Kč - dal Kč - rozdíl Kč - tlusťochu zaplať/dostaneš - s pozdravem Tvá Máňa.

Při troše snahy se tohle všechno vejde na jednu á-pětku. Ty ostatní ptákoviny, co tam dodavatel vypsal ať už z vlastního rozmaru, nebo z nařízení nějakého úředního blba, nepotřebuju a jsou mi úplně putna. 

Za mé školní kariéry jakási uvědomělá učebnice hřímala, abychom při pasní do školního sešitu zbytečně nevynechávali řádky. Neboť kdyby každý československý žáček vynechal jeden jediný řádek, tak to značí půl miliónů řádků, tedy 15 tisíc listů, to jest půldruhého tisíce sešitů. To byly pro žáčka ZDŠ cifry tak děsivé, že z toho chudák týden nespal. Inu, coby vzdělanec dnes vím, že vyplýtvaných 1500 školních sešitů by tehdy socialistické hospodářství na buben nejspíš nepřivedlo, ale ta úspora papíru zase tak úplně blbej nápad nebyl.

Jestli jsi, milý dodavateli, obdobná vyúčtování vypotil dejme tomu pro tři milióny zákazníků mého typu, pak jsi na tom prošustroval 15 miliónů listů A4. Když to přepočtu na ty nešťastné školní sešity, tak jich jsou 3 milióny.

A pointa? Tě péro – to mám ale vzkvétajícího dodavatele elektřiny. Ani tři milióny prošustrovaných školních sešitů ho nepřivedou na buben! A propos, kde na to ty zdroje bere? Zdravím, ZdŠ