„Jéžišmarjá! V poledne – a už všichni vožralí!“
Šofér se na něho pohoršeně obořil: „To vižené ty vole – dyť jedeme do Mostu!“ Oslovený pomačkaný mávl rukou a podotkl: „no dyť řikám - akorát to je na druhou stranu!“ Chudák madam málem padla naznak do škarpy.
Toho jsem se coby náhodný cestující zúčastnil před mnoha desetiletími, když prostě a jednoduše opravovali lokálku z Lovosic přes Třebenice do Mostu, místo motoráčku nějaký čas jezdily náhradní autobusy a pomačkaný pan vlakvedoucí onoho dne od rána jel už asi pošesté.
Tuhle jsem špacíroval tělesem jedné dráhy, kudy vlaky už dávno nejezdí. Na jednoho pěšáka připadalo tak padesát kolistů a jedna dáma na koni.
Před před padesáti lety, zatímco nás ve škole mrzačili malou násobilkou, tak tady, jak pečlivě ubrali násep, úplně normálně jezdily vlaky. Je to možný, že už jsem takovej plesnivec?
Co je na obrázku, zatáčka nebo oblouk? Když silnice či cesta, pak pochopitelně zatáčka. Ale když trať, tak jedině oblouk. A když je dráha zrušená, tak - ? Měli by v Bruselu stvořit nějakou komisi, přece nás v tom nemohou nechat tápat!
Jenže než by taková komise něco vymyslela, trvalo by to deset let, stálo fůru peněz a beztak by to byla sedmdesátistránková ptákovina. To klučina, důležitě udávající tempo rodinnému pelotonu tady na mé cestě, to vyřešil hned a zadarmo, pronikavě volaje: „my jsme vlak, heč!“
No vidíte, a je to vyřešeno. Oni jsou vlak, já tedy musím být taky vlak (byť pouze „lokomotivní“, neboť nemám žádné „vagóny“). A až bude zatáčka, tak to nebude zatáčka, nýbrž oblouk a basta.
A pokud dráhou jde kůň, obtížen rozjímající dámou, pak samozřejmě musí jít o dráhu koňskou. Its´ clear!
Když podle dráhy teče řeka, tak musím na chvíli vlakem přestati býti, poněvadž jinak bych se k té řece nemohl podívati a v čisťounké vodě se poráchati.
Hleďte, co jsem zjistil: když jedete vlakem, anebo děláte, že jako jste vlak, rozhlížet se po krajině je v obou případech rozkošné.
Zastavil jsem před dávno nenádražujícím nádražím, načež paní domácí za plotem, vidouc moje dokumentační počínání, podala významnou informaci: „tady už ale vlaky nejezdějí!“ Tak vidíte, to by mne nenapadlo.
„Vážené ptactvo, neračte býti rušeno, já jsem jenom vlak,“ samovolně mi zaševelelo ze rtů. Asi bych už ve svých letech přece jen neměl pořádat tak dlouhé vycházky, vyžadující tolik psychického úsilí.
„Co tam štrádujete, to je soukromý pozemek“ vyjel po mně nějaký pupkatý chlápek. Já ovšem duchapřítomně vzpomenul oné babičky na zastávce někde mezi Lovosicemi a Mostem, a hrdinnně se vzepřel: „Oho, pane, já jsem vlak!“
„Aha!“ mnohoznačně pozvedl pupkáč obočí a radši se dál neptal.
Chtěl jsem dodat „a jedu do Geislingenu!“, ale radši jsem to neřekl.
Raději jsme tedy oba mlčeli společnou řečí. Trvalo to okamžik, než zmizel v bývalé čekárně a jak za sebou zašupoval dveře, zdálo se mi, jako bych zaslechl „Jéžišmarjá! V poledne – a už úplně vožralej!“
No tak to teda ani náhodou! Za prvé bylo už dávno po obědě, a za druhé ... všecky obrázky jsou moje.
Zdeněk Šindlauer
Zmizet „po tramvajácku“
Zmizet „po anglicku“ umí každý, ačkoli se to na žádné škole nikdy nevyučovalo. Dokonce, pokud vím, pro tuto činnost dodnes neexistuje žádná norma, směrnice či doporučení, což nutno považovat za zázrak.
Zdeněk Šindlauer
Může náčelník Veliký Nanuk klepat kosu?
Ne, nemůže, poněvadž náčelník je chytrý jako liška a na výpravu zmrzlým krajem se vybaví péřovou bundou, kulichem i pletenými rukavicemi a před cestou do sebe „U piráta“ kopne jednoho lomcováka.
Zdeněk Šindlauer
Kterak cestičko k domovu se vineš?
Inu, panu básníku Raisovi to bylo nanejvýš jasné: „cestička k domovu známě se vine“ a „vždycky bych si na ní zpíval.“ Jenže známě se vinoucích cestiček znám plno a popěvkům jsem se na nich taky občas oddával.
Zdeněk Šindlauer
Revoluce v dějinách lidstva: nalezen guláš starý 800 miliónů let
Jsem pyšný na to, že před desítkami miliónů lety můj praprapra ... pradědeček vynalezl slezení ze stromu pátraje, zda potrava rostoucí a běhající po zemi je chuťově a kaloricky bohatší než lišejník a hmyzáci na stromě.
Zdeněk Šindlauer
To je od vás, Hujere, ten Schengen?
No, Hujer, vy jste fakt ten poslední, kdo nám tady chyběl! Už tak germáni mají slušný hokej v tom, jestli se tohle pohraniční nádražíčko u Mosely jmenuje Perl, nebo Perl (Mosel) – a teď ještě vy do toho s tím Schengenem!
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Vláda nedodrží Fialovy sliby, bojí se lékaři. Hrozí dalšími protesty
Zástupci zdravotnických odborů a lékařů se obávají, že vláda nedodrží sliby, které jim v listopadu...
Opilý muž vrhal po lidech v supermarketu pomeranče, na strážníka hodil botu
Pod palbou pomerančů se ocitli zákazníci brněnského supermarketu. Ovocnou spoušť měl na svědomí muž...
Za Třincem havarovalo osm aut, včetně nákladních. Provoz na Slovensko stojí
U Bystřice na Frýdecko-Místecku došlo v pondělí odpoledne k hromadné dopravní nehodě. Podle hasičů...
Místo na gymnázia chce resort děti posílat na lycea. Není jich ale dost
S poptávkou po všeobecném vzdělání by gymnáziím mohla ulevit lycea. Ministerstvo školství...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 546
- Celková karma 18,89
- Průměrná čtenost 1386x