Co udělá muž, když nepřeskočí řeku?
Inu, pakliže je muž takový měkkoň, musí holt pochodovat pobřežím tak dlouho, dokud jeho choutky neuspokojí nějaký most. Ale vězte, kolikrát taková nucená pobřežní pouť vůbec není ke škodě a protějšího břehu chtivý pochodující nakonec může potkat plno zajímavých věcí.
Trpícímu pochodujícímu, omámenému vidinou protějšího břehu, na podzim neradno zdržovati se bezprostředně na nábřežní hraně. Popadané listí z nedostatku jakékoli rozumné činnosti uličnicky zakryje pobřežní bahýnko a má pak hroznou prču z toho, když do této důmyslné pasti nepozorný pochodující vleze, uklouzne, po zadku elegantně sjede do vody a když se z ní jako ichtyl hrabe ven, utopí v ní svačinu.
Jsa znenadání bez potravy, zapomene muž na skákání přes řeku a soustředí se na to, co by mohl sežrat. Jenomže je ještě větší měkkoň, než jsme doufali; nalezené houby jej rozněžní a místo toho, aby je slupl, pouze je vyfotografuje a v teple domova pak ve Smotlachovi listuje, zda by tu konzumaci přežil.
Ve škole souška učitelka pravila, že lišejník roste vždycky na severní straně. Suchopární vědci oproti tomu tvrdí, že naopak na jižní straně. Příroda má lišejník tam, kde ji napadne. Tak přátelé, vyberte si.
Muž, jenž sleduje, jak mu v nádraží na protějším břehu brzdí poslední vlak, to má docela blbý. Nezbude mu, než se rozpomenout na pravidla bivakování v nezasněžené zimě.
Nerozpomene-li se muž, dopadne jako tahle slunečnice, či co to bylo předtím, než se stalo zmrzlinou. Nicméně, je-li muž vybaven botkami vystlanými blahodárným polštářováním proti kose, fotografuje se to dobře.
V takovémhle Řáholci, a ne v nějakém trapném deštném háječku u Halyvúdu měli natáčet Predátora. I když uznávám, že americký film by asi nerozdýchal, kdyby se nadčlověk Arnold zamotal do kořenů, hodil by trapnou tlamu a ohnul si hlaveň své henryovky, a pod krasavcem predátorem by pro změnu rupla větev prožraná mechy a lišejníky.
Je-li po břehu pochodující muž postižen náklonností k železniční dopravě, pak se namísto vyhledávání mostu přes řeku ohlédne po každé sukni trati a neznaje zdejší jízdní řád nenápadně půl hodiny číhá na nějaký vlak. Jedva ze zoufalství cvakne alespoň rádoby umělecký motiv traťového oblouku a definitivně vypne techniku, prosviští vlak vůkol jako by se nechumelilo.
Probůh, kterej jouda tuhle lavičku sbastlil? Lavička u řeky přece má být výhledem k řece! Až se šílený muž vrhne do chladných vod v zoufalství z neúspěšného hledání mostu, tak k tomu uchvatilel lavičky bude zády a místo aby zachraňoval tonoucího plavce, bude čučet na bůhvíco v roští.
Druhého břehu chtivý pochodující se mostu k druhému břehu nedočkal, načež nuceně došel až do města, kde je ovšem obšťasten nenadálou změnou jízdního řádu. Z nebe (případně z ředistelství drah) spadlý vlak jej konečně dopraví na kýžený druhý břeh protivné řeky.
Sečteno a podtrženo, trpící muž se na druhý břeh řeky sice dostal teprve dík technickému kumštu páně Stephensonovu, zato jej ale cestou pobřežím napadlo tolik pitomin, že to dalo na celý článek. Někdy je prostě lepší řeku nepřeskakovat.
Ostatně mám za to, že stodvacetikilový masťa, napěchován do vaťáku a kanad, by dvanáct metrů do dálky nedal ani kdyby mu na břeh k rozběhu položili prvotřídní tartan.
Fšecky obrázky jsou moje.
Zdeněk Šindlauer
Může náčelník Veliký Nanuk klepat kosu?
Ne, nemůže, poněvadž náčelník je chytrý jako liška a na výpravu zmrzlým krajem se vybaví péřovou bundou, kulichem i pletenými rukavicemi a před cestou do sebe „U piráta“ kopne jednoho lomcováka.
Zdeněk Šindlauer
Kterak cestičko k domovu se vineš?
Inu, panu básníku Raisovi to bylo nanejvýš jasné: „cestička k domovu známě se vine“ a „vždycky bych si na ní zpíval.“ Jenže známě se vinoucích cestiček znám plno a popěvkům jsem se na nich taky občas oddával.
Zdeněk Šindlauer
Revoluce v dějinách lidstva: nalezen guláš starý 800 miliónů let
Jsem pyšný na to, že před desítkami miliónů lety můj praprapra ... pradědeček vynalezl slezení ze stromu pátraje, zda potrava rostoucí a běhající po zemi je chuťově a kaloricky bohatší než lišejník a hmyzáci na stromě.
Zdeněk Šindlauer
To je od vás, Hujere, ten Schengen?
No, Hujer, vy jste fakt ten poslední, kdo nám tady chyběl! Už tak germáni mají slušný hokej v tom, jestli se tohle pohraniční nádražíčko u Mosely jmenuje Perl, nebo Perl (Mosel) – a teď ještě vy do toho s tím Schengenem!
Zdeněk Šindlauer
Je to ještě železnice, nebo už betonice?
Až jednou lidstvo nebude sto uhňácat beton, poněvadž mu dojdou cyment, šutrák i voda, myslíte, milí zelení, že to bude znamenat konec stavby dálnic a jejich přivaděčů? Ne, ne. Skončí stavby železnic!
Zdeněk Šindlauer
Soutěž o nejkrásnější údraží
Tak to máme nádraží, před ním přednádraží, vedle něho přínádraží, za ním zanádraží a hospoda naproti němu je U nádraží. A tam, kde nádraží končí, jsem vynalezl údraží.
Zdeněk Šindlauer
Na stará kolena jsem se zamiloval do třicítek
Když jsem je prvně spatřil, o zamilovanosti ještě nemohlo být slova. Naopak, chlapsky na rovinu přiznávám, že jsem zprvu nadával jako zpustlý námořník, který uprostřed oceánu propil výplatu půl roku předem.
Zdeněk Šindlauer
Dokud můžeme házet veksle, je to ou kej
Co já se v životě naházel vekslí! Ostatně je známo, že muž, jenž delší dobu nemůže hodit veksli, propadá trudomyslnosti. A co hůře, vekslí k házení je pořád míň a míň. Co když jednou nepůjde hodit vůbec žádná veksle?
Zdeněk Šindlauer
Dobrý muži, nevíte prosím, kam teče tahle řeka?
vznosně se mne otázal vožungr, který po náročné noční akci v místní rybářské baště právě v mozkovně systematicky restartoval základní informace o okolním světě.
Zdeněk Šindlauer
Až zase půjdete do Prčic, tak se mnou nepočítejte
Jasně, je ta Prčice a ne ty Prčice. Ale zkuste si sami říct spisovně: „běž do Prčice!“. Oč libozvučněji přeci zní nespisovné „běž do Prčic!“, že?
Zdeněk Šindlauer
Pohádky o elektroautíčkách
Lidičkové, neznáte prosím nějaké pohádky o elektroautíčkách? Tak kouzelné, jako o mašinkách a železničářích kdysi napsal pan Nauman a nakreslil pan Lhoták?
Zdeněk Šindlauer
Nechcete někdo 34 kilo kysličníku uhličitého ?
Já ho prosím ušetřil tím, že jsem u německých automatů na jízdenky třikrát prokázal efektivnost mých dlouholetých študií, bez jediné chybičky zvládl nákup tří 9-Euro-Ticketů, a ty jsem projezdil vlaky až do mrtě.
Zdeněk Šindlauer
Slezte z toho mostu Donalde, vidím vás!
Řekl pod mostem někdo neviditelný a já s otevřenou tlamou nechápavě vzhédl vzhůru. Jako kdyby nějací Donaldové zcela samozřejmě hopkali po mostech.
Zdeněk Šindlauer
„Ó veliké čuňasky, váš čas nadešel“, pravil veliký Manitou
Akorát to teda mohl říct trošku dřív, než když jsem daleko od domova věrným čuňaskám osmačtyřicítkám na patnáct kilometrů svěřil moje nožstvo.
Zdeněk Šindlauer
„Jéžišmarjá! V poledne – a už všichni vožralí!“
pokřižovala se babička čekající na zastávce, když u ní zastavil autobus, otevřenými dveřmi šofér zvolal „Paní, my jsme vlak!“ a poněkud pomačkaný ajznboňák na první sedačce zamňoukal „a jedeme do Lovosic, madam!“
Zdeněk Šindlauer
Zpěvník je proradná mrška
jež stárnoucímu zpěvákovi bez kapky soucitu připomene nejen jím zapomenuté texty a akordy, ale i jeho bezstarostné a bezelstné mládí, dělající si prču i z vážných věcí.
Zdeněk Šindlauer
Odkud: Česká Lípa Střelnice. Kam: Nejkrásnější nádraží
napsal jsem do internetového vyhledávače, a ten jouda mi obratem odepsal: „takové místo neznáme.“ Vida, jouda neví, kde je nejkrásnější nádraží, zato užívat pluralis majestatis - na to je kadet.
Zdeněk Šindlauer
Když se vyhlídky lidstva zdají poněkud mlhavé
vždycky se najde aspoň jeden plašan, jenž se povznese, z protivné mlhoviny vysune mozkovnu a k zastrašenému lidstvu takto dí: přátelé, nikoli mlha přede mnou, mlha za mnou, nýbrž mlha pode mnou!
Zdeněk Šindlauer
Zpráva o tom, že je svět ještě ou kej
Správný svět musí oplývat lavičkami, křížky a kolejemi, to mi nikdo nevymluví. Čas od času to musím zkontrolovat. Většinou k tomu stačí dobré boty, aspoň trochu inteligentní mapa a chleba se šunkou.
Zdeněk Šindlauer
Ušetřil jsem milión eur
obešel město kolkolem po hradbách, vyšlapal 350 schodů a navíc na nich vlastnoplicně rozdýchal malý infarkt. A to vše za jediné odpoledne – no nejsem já borec?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 545
- Celková karma 18,16
- Průměrná čtenost 1387x