Našly se peníze!
Ostatně, i kdyby se ujalo, stejně už by to nebylo jako dřív. Když jednou na dvoře našeho národního podniku našli pětistovku, pracující se za ni zhulákali tak, že se vedoucí zvláštního oddělení prohlásil za chartistu a soudruh předseda ROH počmáral rudý koutek nemravnými geometrickými obrazci.
Dnes když na dvoře vidím na zemi pětku, raději dělám, že ji nevidím, protože kdybych ji zvedl, určitě mi dokázali, že to nebyla pětka, ale půl miliardy a napařili by mi doživotí s odůvodněním, že jsem beztak vyvrhel od narození, neboť jsem již v mateřské školce Marušce zlovolně zahrabal korunu do pískoviště a ona chudák pak nemohla jít do kina na Bajaju a sedm loupežníků, nebo jak se ta ptákovina jmenovala.
No, zřejmě budeme slušná firma, jestliže se na dvoře tak často nacházejí peníze jen tak. Kolektivně vždycky diskutujeme, zda je nějaký hladový šílenec ztratil cestou do kantýny, anebo nějaký zasloužilý sklerotik očarován výstřihem slečny recepční zanechal u ní prkenici naditou kartami a taháky s hesly k účtům.
A jestliže se nikdo nepřihlásí – komu pak ty prachy připadnou? Nálezci? Panu řediteli? Firmě? A jak se to vykáže v účetnictví? Nebylo by lepší to rozdělit mezi zaměstnance? Anebo rovnou nějak mimoúčetně prochlastat?
A co když četnost nálezů peněz zachová dosavadní vzestupnou tendenci? Kdysi býval jeden nález za rok, pak skoro každý měsíc, dnes každý druhý den, zítra dvakrát denně a tak stále houšť a houšť. Co až se u recepce bude válet víc peněz, než činí denní inkaso? To už nebudeme muset vyrábět? To už nebudeme muset makat?
To pak postačí válet se doma a recepční s účetní občas juknou do firmy. Někdo přeci ty prachy bude muset posbírat a někdo rozposlat na naše hladová konta. Je pravda, že aby se ve firmě nějaké peníze našly, musel by tam napřed pochodovat někdo, kdo by je tam vytratil – čili aspoň jeden zoufalec by do práce chodit musel. A kdyby peníze náhodou nechtěl ztrácet, tak by mu k tomu někdo musel nápomoci.
Což není žádná objevená Amerika. Vždyť třeba po státu taky všichni pochodujeme, peníze ztrácet nehodláme a přesto je z nás stát vždycky vytřepe.
Kdyby byl stát tak slušně vychován jako my, tak až zase uvidí nějakou tu půlmiliardu, raději bude dělat, že ji nevidí, protože kdyby ji zvedl, my bychom mu dokázali, že ji prošustruje a napařili bychom mu dietu s odůvodněním, že je beztak vyvrhel, neboť mateřské školce nedal z rozpočtu ani korunu a řiditelku Marušku nahnal na školení o genderově vyvážených pohádkách, nebo jak se ta ptákovina jmenuje.
A poučení z toho všeho?
Když se našly peníze v roce 1978, předseda ROH ve vlastním volnu zvelebil rudý koutek.
Když se najdou peníze v roce 2018, zasloužilý sklerotik o polední přestávce vymyslí takovouhle ptákovinu.
Tudíž - co je lepší: rudý koutek, nebo ptá- ... hergot ... kde mám peníze? Tady v tý kapse ... jsem měl přece ráno dvoustovku! Teda - asi.
Zdeněk Šindlauer
Zmizet „po tramvajácku“
Zmizet „po anglicku“ umí každý, ačkoli se to na žádné škole nikdy nevyučovalo. Dokonce, pokud vím, pro tuto činnost dodnes neexistuje žádná norma, směrnice či doporučení, což nutno považovat za zázrak.
Zdeněk Šindlauer
Může náčelník Veliký Nanuk klepat kosu?
Ne, nemůže, poněvadž náčelník je chytrý jako liška a na výpravu zmrzlým krajem se vybaví péřovou bundou, kulichem i pletenými rukavicemi a před cestou do sebe „U piráta“ kopne jednoho lomcováka.
Zdeněk Šindlauer
Kterak cestičko k domovu se vineš?
Inu, panu básníku Raisovi to bylo nanejvýš jasné: „cestička k domovu známě se vine“ a „vždycky bych si na ní zpíval.“ Jenže známě se vinoucích cestiček znám plno a popěvkům jsem se na nich taky občas oddával.
Zdeněk Šindlauer
Revoluce v dějinách lidstva: nalezen guláš starý 800 miliónů let
Jsem pyšný na to, že před desítkami miliónů lety můj praprapra ... pradědeček vynalezl slezení ze stromu pátraje, zda potrava rostoucí a běhající po zemi je chuťově a kaloricky bohatší než lišejník a hmyzáci na stromě.
Zdeněk Šindlauer
To je od vás, Hujere, ten Schengen?
No, Hujer, vy jste fakt ten poslední, kdo nám tady chyběl! Už tak germáni mají slušný hokej v tom, jestli se tohle pohraniční nádražíčko u Mosely jmenuje Perl, nebo Perl (Mosel) – a teď ještě vy do toho s tím Schengenem!
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
EU se od zemí jako Česko naučila hodně o Kremlu i Putinovi, řekla Leyenová
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se...
Zkusil unést hocha ze školky, vydával se za jeho matku. Mladík dostal rok vězení
Nejprve telefonicky a poté i osobně se čtyřiadvacetiletý muž snažil vynutit si vydání chlapce z...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
V bytě mám cizího muže, volal majitel strážníky. Vetřelce našli v posteli s pivem
Neznámý návštěvník se ve čtvrtek odpoledne objevil muži v bytě na českobudějovickém sídlišti Máj....
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 546
- Celková karma 18,66
- Průměrná čtenost 1384x