Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta měřil dva metry čtyřicet,

9. 04. 2017 7:35:01
děda měl pod gaučem v kuchyni panzerfaust, strejda jezdil s „bardotkou“ z Mnichova Hradiště do Turnova stoosmdesát a náš soused mě nechal řídit jeho citroen do Mimoně a zpátky. Tohle kluci ze dvora celkem respektovali.

Hromady písku, které jsme coby mladí stavitelé obepjali silnicemi a prošpikovali tunely, už dávno odnesl čas, ale ty výše jmenované „společenské atributy“ se v našich šedivějících hlavách usadily na věky věkův. Což je logické, poněvadž normální muž si pamatuje jenom důležité věci, nikoli všelijaké nesmysly, jako třeba datum svatby nebo co má koupit k večeři.

Jako bychom se v tom písku rochnili včera:

„Nešlapej mi po silnici, nebo dostaneš!“

„Ty dostaneš!“

„Já zavolám bráchu, a ten ti ubalí takovou, že ...!“

„A já zavolám tátu, a ten z tvýho bráchy udělá bramborovou kaši!“

„A můj táta je větší než tvůj táta ...!“

„A můj táta měří dva metry a ...“

„A můj dva metry čtyřicet ...“ atd. atd., viz perex.

Pravda, skutečnost obvykle bývala poněkud méně světová. Třeba můj tatík měřil metr pětaosmdesát a vážil o něco víc než najedená moucha. Děda s bídou rozpoznal vzduchovku od minometu a při svém technickém talentu by se tak leda postřelil. Strejda rozlišoval lokomotivy nanejvýš dle barev, natož aby tušil, že „bardotka“ z libeňského depa má číslo T 478.1 a v příznivém větru se možná rozjede na stovku; nemluvě o tom, že si Turnov ustavičně pletl s Trutnovem. Nu a pan soused se po čtvrtstoletí učitelské kariéry zmohl na trabanta, do něhož jednou měsíčně dobíral benzín za třicet korun.

Připouštím, že ony pískovištní argumenty bývaly tak trochu ujeté, nicméně i dnes kupodivu mohou být účinné. Zvláště, poslouží-li v naprosto neočekávaných okamžicích.

Tuhle jsem uondán kráčel z práce a jednoho šoféra se nějak dotklo, že jsem chtěl přejít ulici. I zabrzdil a fortissimo spustil:

„Co strkáte haksnu do silnice, člověče? Nevidíte, že jedu?“

„Vám se moje haksna nelíbí?“

„No to teda nelíbí!“

„Nu což - vy se mi taky zrovna moc nelíbíte.“

„Hele nekecej! Abych ti náhodou jednu nevrazil!“

„Já zavolám bráchu a ten ti ubalí takovou, že se dáš k andělíčkům.“

„Cože?“ vytřeštil na mne šofér brejle.

„A můj táta měřil dva metry štyrycet," houkl jsem, jako by nic.

„Jakej táta?“ ošil se chlápek nervózně a chcípl mu motor.

„Můj děda měl pod gaučem panzerfaust," pokračoval jsem rozverně.

„Tý vole, co to melete?" zasípal rozkolísaný brejlovec a nedopatřením zapnul stěrače.

„Už jste s "bardotkou“ u Mnichova Hradiště jel stoosmdesát?“ položil jsem mu diskrétní otázku.

„S jakou Bardotkou jezdíš stoosmdesát? To mi budeš muset vysvětlit!“ zatrylkovala odkudsi z auta velmi nebezpečná sopránová partie, převodovka vycenila zuby, vytúrovaná jednička zaplnila ulici řevem a já just dupnul na silnici.

Tak vidíš táto! Tys měřil dva metry čtyřicet, já šlápnul do silnice a mameluk z úplně cizího písku kvůli mašině z čékádé dostane világoš ...

A já měřím dva metry šedesát.

Autor: Zdeněk Šindlauer | neděle 9.4.2017 7:35 | karma článku: 26.32 | přečteno: 934x

Další články blogera

Zdeněk Šindlauer

Ale já jsem si zpíval!

„Tak jak? Zpíváš si?“ povykuji napříč naší Broadwayí, vida Jardu. „Tovižejo! Akorát nesmím moc votvírat hubu, aby mi nevypadly zuby!“ burácí ctihodná odpověď a chodci pohoršeně se obracejíce vrážejí do kandelábrů.

18.6.2017 v 7:35 | Karma článku: 18.56 | Přečteno: 381 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Jak jsme konfigurovali práci snů

Vzpomínali jsme s ajťáky, jak kdysi vynalezli konfigurátor na výběr manželky, načež jim z toho po kolektivním a realistickém zadání vstupních dat vylezlo, že ideální manželkou je Mirek Dušín.

11.6.2017 v 7:35 | Karma článku: 19.19 | Přečteno: 519 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Nejznámnější český úředník vyšel z úřadu

V pátek, již několik minut před koncem zkrácené pracovní doby, se před úřadem o výhodná místa přetlačovali novináři a televizní štáby, aby jako první zaznamenali odchod nejznámnějšího českého úředníka Káji Jiřínka z úřadu.

28.5.2017 v 7:35 | Karma článku: 19.24 | Přečteno: 794 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Tak kdypak se svezu českou rychlodráhou?

Mršky křížky podél mé nitě života počínají mi strouhat mrkvičku a tak mne tu a tam chytají roupy a vznešeně přemýšlím, čeho slavného se ještě možná dožiju. Vždyť nám naslibovali ne hory a doly, ale přímo Himaláje a Grand kaňony.

21.5.2017 v 7:35 | Karma článku: 22.40 | Přečteno: 415 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Ladislava Šťastná

Jak to vnímám já:... a nezaprší... a nezaprší... a nezaprší...

Tak prý nám konečně nastalo astronomické léto. No, já bych řekla, že ho tu už pár dní máme. Alespoň soudě dle pohledu z okna...

22.6.2017 v 20:20 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 256 | Diskuse

Jan Pražák

Ve víně je pravda

„Lojzo, dvojku bílý Rulandy, jako každej tejden.“ Tak dneska jsou to akorát dva roky, co se mi zabil můj jedinej syn. To je strašný. Bože, proč já mu tehdá to blbý lezení po horách nedokázala rozmluvit.

22.6.2017 v 19:09 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jana Slaninová

Pražení pražští pracující

Pocení. Pobíhání. Povadlé plandání podle plotů. Povívání papírem. Pohlédnutí prdelkám po poprsí. Pánové, prosím! Pomalu!

22.6.2017 v 17:20 | Karma článku: 10.23 | Přečteno: 282 | Diskuse

Mário Oláh

Zápis z magického denníka Fratera Saepesa - XVIII.VI.MMXVII

Dokonalý cyklus Veľkej arkány dvadsiatich dvoch zápiskov narušuje dvadsiaty tretí zápis z magického denníka Fratera Saepesa. Frater Saepes použil semeno rastliny sily zvanej Čertov šalát k tomu, aby si zrekapituloval časť života.

22.6.2017 v 13:09 | Karma článku: 12.01 | Přečteno: 120 |

David Dvořák

Přínos senátora Milana Štěcha České republice.

Senátor Štěch opět zaperlil – navrhuje, aby „pseudoživnostníky“ udávali sousedé nebo jiní, kteří na ně narazí. Zvrácenost myšlenky lze srovnat s odměnou za dopadení atentátníků na R. Heydricha.

22.6.2017 v 12:42 | Karma článku: 41.23 | Přečteno: 1508 | Diskuse
Počet článků 423 Celková karma 23.10 Průměrná čtenost 1467

Jsem relativně zachovalý daňový poplatník, vybavený jednou manželkou, dvěma dítky, pěti křížky v baťochu na hřbetě, jakož i dvaceti nadnormativními centimetry a kilogramy; dlouholetý technik strojař; zvědavý čtenář; příležitostný pisálek a kreslíř pro radost; občasný tramp a osamocený tulák; milovník krajin všeho druhu, železnic, češtiny a srandy. O věcech veskrze železničních jsem vypotil asi tisíc obrázků, šest knížek a sbírku statí, třeba tady: http://www.zelpage.cz/?story=1&autor=7675

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.