Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta měřil dva metry čtyřicet,

9. 04. 2017 7:35:01
děda měl pod gaučem v kuchyni panzerfaust, strejda jezdil s „bardotkou“ z Mnichova Hradiště do Turnova stoosmdesát a náš soused mě nechal řídit jeho citroen do Mimoně a zpátky. Tohle kluci ze dvora celkem respektovali.

Hromady písku, které jsme coby mladí stavitelé obepjali silnicemi a prošpikovali tunely, už dávno odnesl čas, ale ty výše jmenované „společenské atributy“ se v našich šedivějících hlavách usadily na věky věkův. Což je logické, poněvadž normální muž si pamatuje jenom důležité věci, nikoli všelijaké nesmysly, jako třeba datum svatby nebo co má koupit k večeři.

Jako bychom se v tom písku rochnili včera:

„Nešlapej mi po silnici, nebo dostaneš!“

„Ty dostaneš!“

„Já zavolám bráchu, a ten ti ubalí takovou, že ...!“

„A já zavolám tátu, a ten z tvýho bráchy udělá bramborovou kaši!“

„A můj táta je větší než tvůj táta ...!“

„A můj táta měří dva metry a ...“

„A můj dva metry čtyřicet ...“ atd. atd., viz perex.

Pravda, skutečnost obvykle bývala poněkud méně světová. Třeba můj tatík měřil metr pětaosmdesát a vážil o něco víc než najedená moucha. Děda s bídou rozpoznal vzduchovku od minometu a při svém technickém talentu by se tak leda postřelil. Strejda rozlišoval lokomotivy nanejvýš dle barev, natož aby tušil, že „bardotka“ z libeňského depa má číslo T 478.1 a v příznivém větru se možná rozjede na stovku; nemluvě o tom, že si Turnov ustavičně pletl s Trutnovem. Nu a pan soused se po čtvrtstoletí učitelské kariéry zmohl na trabanta, do něhož jednou měsíčně dobíral benzín za třicet korun.

Připouštím, že ony pískovištní argumenty bývaly tak trochu ujeté, nicméně i dnes kupodivu mohou být účinné. Zvláště, poslouží-li v naprosto neočekávaných okamžicích.

Tuhle jsem uondán kráčel z práce a jednoho šoféra se nějak dotklo, že jsem chtěl přejít ulici. I zabrzdil a fortissimo spustil:

„Co strkáte haksnu do silnice, člověče? Nevidíte, že jedu?“

„Vám se moje haksna nelíbí?“

„No to teda nelíbí!“

„Nu což - vy se mi taky zrovna moc nelíbíte.“

„Hele nekecej! Abych ti náhodou jednu nevrazil!“

„Já zavolám bráchu a ten ti ubalí takovou, že se dáš k andělíčkům.“

„Cože?“ vytřeštil na mne šofér brejle.

„A můj táta měřil dva metry štyrycet," houkl jsem, jako by nic.

„Jakej táta?“ ošil se chlápek nervózně a chcípl mu motor.

„Můj děda měl pod gaučem panzerfaust," pokračoval jsem rozverně.

„Tý vole, co to melete?" zasípal rozkolísaný brejlovec a nedopatřením zapnul stěrače.

„Už jste s "bardotkou“ u Mnichova Hradiště jel stoosmdesát?“ položil jsem mu diskrétní otázku.

„S jakou Bardotkou jezdíš stoosmdesát? To mi budeš muset vysvětlit!“ zatrylkovala odkudsi z auta velmi nebezpečná sopránová partie, převodovka vycenila zuby, vytúrovaná jednička zaplnila ulici řevem a já just dupnul na silnici.

Tak vidíš táto! Tys měřil dva metry čtyřicet, já šlápnul do silnice a mameluk z úplně cizího písku kvůli mašině z čékádé dostane világoš ...

A já měřím dva metry šedesát.

Autor: Zdeněk Šindlauer | neděle 9.4.2017 7:35 | karma článku: 26.32 | přečteno: 950x

Další články blogera

Zdeněk Šindlauer

Rozkaz zněl jasně: žena s koženou brašnou nesmí projet!

Napínavými příběhy se jen hemžím. No, ona je to v podstatě taková mravenčí práce, blogy a zase blogy ... nu tedy dobrá.

23.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 22.85 | Přečteno: 1264 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Tisíc a jedna cesta z práce domů

Takový exot, abych si počítal cesty z práce domů, nejsem, pročež onen tisíc budiž brán literárně. Ačkoli - není daleko větší exot ten, kdo nechá auto ve firmě a jako soumar se táhne tři kiláky domů po svých?

16.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 22.48 | Přečteno: 461 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Sice nevíme co, ale rozhodně to zakazujeme

Ono se určitě něco najde. Cožpak může kdejaký vašnosta jen tak bloumat světem a dělat si, co ho napadne? Ještě by mohl i začít nekontrolovaně přemýšlet a nakonec by kul nekalé pikle proti našemu pokrokovému zřízení.

9.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 26.42 | Přečteno: 899 | Diskuse

Zdeněk Šindlauer

Jsem s mobilem aspoň na úrovni A1?

U jazyků už dávno existují úrovně od A1 (poznám, že to není česky) až po C2 (používám i ty nejdrsnější nadávky), tuhle ale jedna personalistka děla, že podobně se prý hodnotí také schopnosti zaměstnance využívat mobil a počítač.

2.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 23.54 | Přečteno: 739 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Co komunisté skrývali

Každá totalita je pro člověka špatná. Ať jde o nacismus, nebo o komunismus, žádná z nich nepřináší nic pěkného

26.7.2017 v 6:08 | Karma článku: 14.91 | Přečteno: 578 | Diskuse

Milan Radek

Krev není voda, a gay adopce to nezmění

Chápu 4% populaci když mají své děti, musí mít na ně právo jako každý jiný i v případě rozvodu. Ale adopce cizích dětí je jiné kafe. Ne adopce v nutnosti - sirotkovi je lépe u homo strýčka než v sirotčinci, ať už to dnes nazývají

25.7.2017 v 23:48 | Karma článku: 29.37 | Přečteno: 614 | Diskuse

Libuse Palkova

Židovské arabsky psané písemnictví

Vzhledem k tomu, jaké vztahy dnes panují mezi Židy a Araby může se zdát divné, že by něco takového jako židovsko-arabská literatura vůbec existovalo.

25.7.2017 v 21:37 | Karma článku: 9.85 | Přečteno: 289 | Diskuse

Jana Slaninová

Slaninové extáze od Slaniny

Nemusíte se nechat zvát od chlapa na večeři do luxusního podniku. Stačí, když máte chlapa s fantazií, který neváhá vám způsobit blaho. Prozradím tajemství onoho činu.

25.7.2017 v 20:20 | Karma článku: 13.47 | Přečteno: 363 | Diskuse

Mirka Švarcová

Když žena jen vychovává děti

"To víš, holka, doba pokročila, chceme si vydělat svoje prachy, mít pěkný kozy a vůbec..nechceme sedět doma a čekat na mužíčka než nám přinese nějakou tu korunu, za kterou nakoupíš jídlo, zaplatíš dětem plíny a konec."

25.7.2017 v 17:41 | Karma článku: 14.95 | Přečteno: 646 | Diskuse
Počet článků 428 Celková karma 22.98 Průměrná čtenost 1461

Jsem relativně zachovalý daňový poplatník, vybavený jednou manželkou, dvěma dítky, pěti křížky v baťochu na hřbetě, jakož i dvaceti nadnormativními centimetry a kilogramy; dlouholetý technik strojař; zvědavý čtenář; příležitostný pisálek a kreslíř pro radost; občasný tramp a osamocený tulák; milovník krajin všeho druhu, železnic, češtiny a srandy. O věcech veskrze železničních jsem vypotil asi tisíc obrázků, šest knížek a sbírku statí, třeba tady: http://www.zelpage.cz/?story=1&autor=7675

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.